Závislé / Manipulativní / Zneužívající Vztahy

Emoční horská dráha

Máte někdy pocit, že váš vztah připomíná jízdu na emoční horské dráze? Jsou dny, kdy se cítíte jako v nebi – partner (nebo sourozenec, kamarád, rodič) je pozorný, milující, cítíte hluboké souznění a říkáte si: „To je ono, máme skvělý vztah."

Jenže pak, často bez varování, přijde strmý pád. Partner se odtáhne, přestane komunikovat, je chladný, nebo dokonce vůči vám krutý avšak bez zjevné příčiny. Zůstáváte zmatení, zmítaní emoční bolestí a vystrašení. Snažíte se přijít na to, proč se tato změna stala a jak vrátit ten dřívější hezký stav. Zkoušíte vše možné a doufáte, že něco z toho bude fungovat.

A když se nakonec ten hezký stav vrátí – a on se občas vrátí – cítíte tak obrovskou úlevu a euforii, že v tu ránu zapomenete na všechno příkoří, které jste snesli. „Vidíš?" šeptá vám naděje do ucha. „Má tě rád. Stojí za to vydržet."

Pokud v těchto řádcích poznáváte svůj život, mám pro vás důležitou zprávu. S největší pravděpodobností nejste v láskyplném vztahu, ale v cyklu psychologické manipulace. Žijete ve vztahu závislém, manipulativním a zneužívajícím.

Jste obětí jednoho z nejsilnějších mechanismů, které náš mozek zná.

Přerušované Posilování / Nepravidelné odměňování

V odborné psychologické literatuře se tento jev nazývá přerušované (intermitentní) posilování. Protože to ale zní příliš technicky, budeme v tomto článku používat výstižnější termín: nepravidelné odměňování.

A právě toto „dávkování lásky po kapkách jako odměnu" je ten důvod, proč nemůžete odejít, i když víte, že byste měli. Pojďme se podívat pod pokličku toho, proč vás tento mechanismus drží v šachu.

Lekce z laboratoře: Proč se Krysa stane závislou?

Abychom pochopili, co se děje ve vaší hlavě, pojďme se podívat na jeden experiment, který odhalil děsivou pravdu o motivaci a závislosti.

Vědci zkoumali dvě skupiny krys a sledovali, jak se budou chovat.

Skupina A: Jistota (Pravidelná / Konzistentní Odměna)

V první fázi dostala krysa jídlo pokaždé, když zmáčkla páčku. Naučila se jednoduchou rovnici: Zmáčknu páčku = vypadne jídlo (odměna). Měla jistotu.

Co se stalo, když vědci experiment po té, co se krysa naučila tento mechanismus, ukončili a jídlo přestalo po zmáčknutí páčky padat?

Krysa chvíli páčku zkoušela, ale velmi rychle pochopila, že pravidla se změnila. „Nefunguje to, končím." Ztratila o páčku zájem a šla si po svých. Reagovala racionálně a klidně.

Skupina B: Naděje (Nepravidelné Odměňování)

Druhá krysa zažila něco úplně jiného. V první fázi dostávala jídlo zcela náhodně. Někdy zmáčkla páčku a vypadlo hned. Někdy musela zmáčknout desetkrát. Někdy dvacetkrát po sobě, než granule vypadla. Nikdy nevěděla, kdy odměna v podobě jídla přijde.

A teď to klíčové: Co se stalo, když vědci i této kryse odměny úplně zastavili a páčka přestala vydávat granule?

Krysa to nevzdala jako v prvním případě. Naopak.

Protože byla zvyklá na nejistotu, fakt, že jídlo nepadá, pro ni nebyl signálem konce. Byl to pro ni signál: „Musím se víc snažit! Možná příště..."

Tato krysa se stala posedlou. Mačkala páčku jako smyslů zbavená ještě dlouho poté, co zdroj vyschl. Zanedbávala svou hygienu, nespala, jen zoufale mačkala páčku s nadějí, že se odměna vrátí.

Nejste Zvíře – Ale Váš Mozek Pracuje Stejně

Možná si říkáte: „Dobře, chápu experiment s krysou. Ale já jsem člověk, mám rozum. Proč se prostě nemůžu sbalit a odejít, když mi rozum říká, že mi ubližuje?"

Připomíná vám to chování krysy gamblera, který hraje automaty? Podobnost není náhodná.

Nepravidelné odměňování totiž vytváří závislost.

Závislost na hazardu, jako třeba výherní automaty, stojí na stejném mechanismu. Když si sednete k automatu, nedokážete určit, kdy vyhrajete. I když si myslíte, že jste systém odhalili, ve skutečnosti hrajete proti náhodě, která pravidla nemá.

Pojďme si vysvětlit, jak vlastně funguje závislost tohoto typu.

Jak Funguje Závislost: Jazyk Vašeho Mozku

V okamžiku, kdy dostaneme cokoliv, co vnímáme jako příjemné (milé slovo, sex, výhra v automatu), aktivuje se centrum mozku, které vysílá hormon dopamin. Dopamin je hormon motivace a odměny. Zjednodušeně řečeno: dopamin nám říká: „Jé, tohle bylo příjemné, pojďme to dělat znovu!"

Pokud to, co je příjemné, dostáváte pravidelně, jako krysa v prvním experimentu, máte stabilní, avšak nijak závratě vysokou hladinu dopaminu a závislost nevzniká.

Pokud ale dochází k nepravidelnému odměňování, každé zmáčknutí páčky, kdy granule nevypadne, znamená frustraci a zklamání (dostáváte se do mínusových hodnot emocí). Proto když konečně granule vypadne (nebo peníze z automatu, či milé slovo od chladného partnera), je to obrovský jednorázový nával dopaminu. Ten vás vytrhne z těch mínusových hodnot a vytvoří iluzi, že „to za to čekání a frustraci stálo".

Čím déle v takovém kolečku setrváváte, tím větší nutkání máte snažit se. Vydržíte delší dobu, kdy je vám nedobře, jen abyste potom zažili tu slast dávky dopaminu.

Tím se stáváte závislými na činnosti, která vede k dávce dopaminu. Zajímavé je, že závislost na látkách jako kokain nebo heroin má v podstatě stejný princip – tělo se nestává závislé na kokainu jako takovém, ale vytvoří si závislost na příjemném pocitu, který droga vyvolává.

Stejně to funguje u vztahů. Pokud na vás partner uplatňuje nepravidelné odměňování, stáváte se závislými na drobkách lásky, které vám občas náhodně a nepředvídatelně dá. Když se to konečně stane a chová se hezky, je to takové nadšení z odměny za trpělivost, že to v našem mozku přepíše to, že nám bylo třeba i dva měsíce naprosto mizerně kvůli jeho odmítání.

Zoufalství a „hladovění" (nedostatek výhry) je v okamžiku, kdy výhra konečně „cinkne", zcela vymazáno. Cítíte obrovskou úlevu a euforii. Je to úžasný pocit – jako by padly vytoužené mince z automatu. A právě na tom stojí závislost: nepravidelná odměna vytváří posedlost.

Myslíte si, že jste nad hrou zvítězili a vyzráli nad ní. Ve skutečnosti ale vás hra vlastní.

V Toxickém Vztahu se Děje Něco Jiného než v Lásce

Ve zdravém vztahu (kde je láska stálá a bezpečná) teče dopamin jako klidná, stabilní řeka. Cítíte se dobře, ale nejste „sjetí". Víte, že partner tam je, a to vám stačí k pocitu bezpečí.

V toxickém vztahu s nepravidelným odměňováním se ale děje něco úplně jiného:

Fáze „Líbánky" (Zaháčkování)

Na začátku vás partner zaplavil láskou. Váš mozek dostal obrovskou dávku dopaminu. Zapsal si: „Tento člověk = absolutní blaho." Někdy se tomu říká „love bombing" – partner se zdá jako váš ideální sen. Můžete mít pocit že nikdo jiný nikdy nebyl tak pozorný, nikdy jste se necítili s někým tak dobře.

Fáze Hladovění (Absťák)

Pak  po čase, kdy už jste dostatečně nadšení a zamilovaní partner ochladl. Ignoruje vás. Trestá vás tichem. Hladina dopaminu ve vašem mozku prudce klesne pod normál. Zároveň vystřelí nahoru stresový hormon kortizol.

Tento stav bolí. Fyzicky. Cítíte úzkost, svírání na hrudi, nemůžete spát. Váš mozek bije na poplach: „Něco je špatně! Potřebujeme to spravit, nebo nebudeme v bezpečí!"

Fáze Dávky (Úleva)

A pak to přijde. Partner se usměje. Pošle jednu milou SMS. Nebo vás jen přestane ignorovat.

BUM! Váš vyhladovělý mozek dostane dopaminovou šupu.

Fáze udržování (nepravidelné odměňování)

Poté se již znovu a znovu opakuje fáze hladovění a dávky  a to nepravidelně občas a bez jasných logických důvodů proč se to děje. Mnohdy se stává, že se období hladovění prodlužuje, jako by vás partner testoval, kolik toho ještě snesete a jak málo pozornosti vám musí dát abyste zůstali. Vy stále zůstavte v naději, že se znovu vrátí ta úvodní fáze líbánek, kdy to bylo tak skvělé, ale ta se nikdy trvale nevrátí, dostáváte jen zlomky toho co na začátku.

Proč je ta past tak dokonalá?

Zde je ten klíčový trik: Ta úleva je tak silná právě proto, že jí předcházela bolest.

Kdybyste dostali milou SMS od hodného partnera, která vám píše hezké zprávy každý den, bude milá, ale nijak významná. Jen se pousmějete a dál už na ní nebudete myslet. Ale milá zpráva od někoho, kdo vás týden trápil? To je jako voda na poušti.

Váš mozek si v tu chvíli vytvoří chybné, ale silné spojení:

Partner = Lék na mou bolest.

V toxickém vztahu je váš partner hracím automatem. Vy jste v roli hráče (nebo té krysy), který čeká na svou „výhru" – na projev lásky, na milou SMS, na pohlazení, na pocit, že jste pro něj důležití.

Někdy je partner úžasný. Zahrne vás láskou. (Výhra! Padla granule!)

Jindy vás ignoruje, trestá tichem, je odtažitý nebo hrubý. (Mačkáte páčku, snažíte se, ale nic nepadá.)

Je to tragický paradox. Člověk, který vám bolest způsobuje svým chladem, je zároveň jediný, kdo ji může okamžitě vyléčit svou přízní.

Stejně jako u heroinu. Narkoman si nepíchá drogu proto, aby se cítil euforicky. V pokročilé fázi si ji píchá jen proto, aby se přestal cítit mizerně. Aby zastavil absťák.

V závislém vztahu děláte to samé. Neprosíte ho o lásku proto, že jste hloupí. Děláte to proto, abyste zastavili tu nesnesitelnou vnitřní úzkost a bolest, kterou vám jeho nepřítomnost způsobuje.

Pochopení je Prvním Krokem k Osvobození

Pochopení tohoto mechanismu je prvním krokem k osvobození. Přestaňte si vyčítat, že nemáte „pevnou vůli". Vaše vůle bojuje proti vaší vlastní biochemii.

Odejít z takového vztahu znamená dobrovolně si naordinovat absťák. Znamená to přijmout fakt, že nějakou dobu se budete cítit „pod psa", protože vašemu mozku bude chybět „jeho" droga.

Ale dobrá zpráva je: Mozek je plastický. Dokáže se uzdravit. Můžete se "odnaučit" potřebovat drama k tomu, abyste cítili lásku.

Vaše tělo je závislé na chemikáliích, které si samo vytváří (dopamin a stresové hormony). Odejít znamená projít si absťákem, stejně jako u tvrdých drog.

Ale na druhé straně – je to možné. Tisíce lidí to zvládlo.

Manipulace: Jak a Proč se to Děje

Další věc, kterou je třeba pochopit: pokud vám partner dávkuje přízeň bez jasných pravidel, občasně a náhodně, jde o formu manipulace.

Proč to partneři dělají? Proč nemohou být prostě konzistentní? Obvykle narazíte na dva typy lidí, kteří tento toxický cyklus vytvářejí:

1. Nevědomí Manipulátoři (Strach z Intimity)

Často jde o lidi s vyhýbavým citovým stylem. Tito lidé mají hluboko v sobě zakódovaný strach z blízkosti. Touží po vztahu, ale jakmile se k nim dostanete příliš blízko, jejich podvědomí spustí poplach: „Nebezpečí! Ztrácím svobodu! Taková blízkost mě nutí se otevřít a být zranitelný. To je děsivé a nebezpečné!"

Jejich reakcí je stažení se (odtažitost, chlad). Jakmile vy – zmatení a zranění – rezignujete a stáhnete se taky, jejich strach z pohlcení zmizí a nahradí ho strach ze ztráty. Takže vás „přitáhnou" zpátky kouskem lásky (granulí).

Nedělají to nutně proto, aby vám ublížili. Je to jejich obranný mechanismus. Výsledek pro vás je ale devastující: Jste vydáni na milost jejich strachům, neustále čekáte, v jaké náladě se probudí.

Pokud toto váš partner dělá je citově nevyzrálý, ve skutečnosti nejste s dospělým člověkem, ale zraněným dítětem.

2. Vědomí Manipulátoři (Narcisté a Psychopati)

Mnohem nebezpečnější kategorií jsou lidé s poruchami osobnosti (narcisté, psychopati), pro které je nepravidelné odměňování cílenou strategií moci.

Moc dobře vědí, co dělají. Vědí, že kdyby na vás byli zlí pořád, odešli byste. Vědí, že kdyby byli hodní pořád, ztratili by nad vámi moc. Sice obvykle nemají podrobné znalosti toho proč to funguje, ale na nějaké úrovni ví, že přesně tímto chováním vás drží v šachu.

Proto lásku dávkují. Používají ji jako nástroj k vaší „drezuře".

„Budeš hodná holčička? Dostaneš lásku."

„Vyslovila jsi svůj názor, který se mi nelíbí? Dostaneš týden ticha."

Tímto způsobem vás trénují jako psa. Učí vás, že pro klid a trochu lásky musíte potlačit sami sebe a plnit jejich přání. Doslova vás přetváří v to, jaké vás chtějí mít – poslušné, poddajné a zcela v jejich moci.

Devastující Dopad: Ztráta Vlastní Identity

Co se stane s člověkem, který je dlouhodobě vystaven tomuto zacházení? Dochází k postupnému rozkladu osobnosti.

Člověk v tomto vztahu začne být hyper-ostražitý. Neustále skenuje partnerovu náladu. „Jak se dnes tváří? Bouchl dveřmi? Co to znamená? Mohu se k němu dnes přiblížit nebo se mám držet dál?" V podstatě – aniž si to uvědomujete – jste ve stavu války. Chováte se jako voják v zákopech, neustále ve stresu připravený na možný útok.

Přestanete být sami sebou. Začnete se chovat tak, abyste maximalizovali šanci na „odměnu" a minimalizovali riziko „trestu".

• Odstřihnete přátele, které partner nemá rád (aby byl klid).

• Přestanete mluvit o svých potřebách (aby nebyl naštvaný).

• Změníte své koníčky, oblékání, názory (pokud vám dává najevo, že s nimi nesouhlasí).

  
  

Stáváte se stínem. A co je nejhorší – začnete věřit, že chyba je ve vás. Kladete si otázky: „Co jsem udělal špatně? Jak se mám chovat, aby byl zase takový jako na začátku?"

Odpověď zní: Nic. Není to o vašem chování. Je to o jejich potřebě kontroly.

Proč to Tolerujeme? Kořeny v Dětství

Kdybychom měli zdravé sebevědomí a zkušenost s bezpečnou láskou, utekli bychom z takového vztahu po prvním týdnu. Řekli bychom: „Tohle chování je divné a nestabilní. To nechci."

Pokud zůstáváme, je to téměř jistě proto, že nám to něco připomíná.

Vraťte se ve vzpomínkách do dětství. Měli jste rodiče, který byl náladový? Který byl chvíli milující a chvíli nedostupný, kritický nebo bezdůvodně naštvaný? Museli jste se jako děti snažit, podávat výkony, abyste si zasloužili kousek lásky nebo být „neviditelní", abyste se pokud možno vyhnuli tomu, že si na vás vylije vztek?

Pokud ano, váš mozek se naučil rovnici:

Láska = Snaha o pozornost + Nejistota.

Jinými slovy: naučili jste se, že nepravidelné odměňování je v pořádku, a je to láska.

V dospělosti si pak podvědomě vybíráte partnery, kteří nám tento model zopakují. Snažíme se „vyhrát" tu starou dětskou bitvu. Doufáme, že když se budeme dostatečně snažit tentokrát, partner se změní a my konečně dostaneme tu stálou lásku, kterou nám rodič nedal.

Je to tragický omyl. Partnera nezměníte, stejně jako jste nemohli změnit své rodiče.

Hranice: Druhá Věc, Kterou si Musíte Přiznat

Druhou věc, kterou si o sobě musíte přiznat, je ta, že nemáte pevně stanovené hranice. Manipulace tohoto typu je totiž možná jen v okamžiku, kdy – i když se nám to nelíbí – ji tolerujeme (nehájíme své hranice).

Je to jednoduchý princip: pokud jasně nestanovíte hranice, a především pokud je pak následně nedržíte, budou jinými překročeny.

Cesta Ven: Od Závislosti ke Svobodě

Pokud jste dočetli až sem a cítíte úzkost v žaludku, protože poznáváte svou realitu, gratuluji vám. Uvědomění je první krok. Právě jste prohlédli iluzi.

Teď přichází ta těžší část: Čin.

Zde je návod, jak se z pasti vymanit:

1. Přiznejte si, že jde o Závislost, ne o Lásku

Přestaňte si romantizovat utrpení. To, co cítíte, není „osudová vášeň". Je to biochemická závislost na nepravidelné odměně. Váš partner není vaše spřízněná duše – je to vaše droga. A jako každá droga, i tahle vás pomalu zabíjí.

Také si přiznejte, že takové chování partnera není v pořádku. Dokud se nerozhodnete, že takové chování od partnera skutečně nechcete, bude se vám odcházet těžko.

2. Nastavte si Hranice (a Dodržte je!)

Pokud se rozhodnete ještě zkusit vztah zachránit (nebo pokud odcházíte), musíte mít hranice z oceli.

Manipulátoři testují hranice. Pokud řeknete: „Jestli na mě budeš ještě křičet, odejdu," a on zakřičí a vy neodejdete, právě jste ho naučili, že vaše slova nic neznamenají.

Buďte důslední. Vaše NE musí znamenat NE.

3. Připravte se na „Absťák"

Až se rozhodnete odejít nebo změnit pravidla hry, bude to psychicky bolet. Pekelně.

Váš mozek bude křičet po své dávce dopaminu. A vyše mysl proto začne vytvářet různé děsivé myšlenky proč je lepší se vrátit a jak hrozné to bude pokud opravdu odejdete.

Budete mít pravděpodobně nutkání se vrátit. Budete mít pocit, že bez něj/ní umřete. Že už vám s nikým nebude tak dobře jako s ním.

Pamatuje že tohle je jen abstinenční příznak, ty myšlenky nepopisují skutečnost, jen pocity které prožíváte.

Navíc: Partner pravděpodobně zintenzivní své chování – buď bude zuřit a zastrašovat, nebo se na chvíli stane tím „dokonalým princem", na kterého jste tak dlouho čekali. Jde o poslední pokus, jak vás dostat zpátky do klece.

Nenechte se zmást. Jakmile se vrátíte, maska spadne.

Zejména u narcistů a psychopatů muže nastat opravdové peklo, kdy se vás mohou pokusit psychicky zničit jakýmikoliv prostředky. A vy až s hrůzou sledujete v koho se ten váš milovaný proměnil a čeho je schopen.

V této fázi Vám velice pomůže nebýt na to sami, obklopte se přáteli rodinou, lidmi, kteří vás podporují, choďte na terapie, zkrátka vytvořte si kruh bezpečí, kam se můžete uchýlit když se budete cítit špatně. 

Shrnutí: Připravte se tak na velmi obtížný psychologický stav, který bude silnější, než si možná myslíte. Budete pravděpodobně prožívat stavy podobné fyzické bolesti, depresivní příznaky, intenzivní toužení, strach z osamělosti a vnitřní hlasy, které vás budou přesvědčovat, abyste se vrátili. To je absťák. Je to hrozný, ale je to přechodný.

4. Návrat k Sobě

Odejít z takového vztahu je jako probudit se z mlhy. Najednou nevíte, kdo jste. Ztratili jste sami sebe ve snaze vyhovět někomu jinému.

To je v pořádku. Ten pocit prázdnoty je prostor, kde můžete znovu vybudovat své JÁ. Obklopte se lidmi, kteří vám rozumí. Vyhledejte terapii. Není to slabost – je to to nejlepší co pro sebe můžete udělat.

Tento vztah vás pravděpodobně naučil v tom potlačovat své vlastní potřeby, nyní je čas dát sám sebe na první místo. Pečujte o sebe.

Zasloužíte si vztah, kde nemusíte luštit kódy, žebrat o pozornost a bát se zítřka. Zasloužíte si „celé jídlo", nejen drobky házené pod stůl.

Osvobození začíná ve chvíli, kdy si uvědomíte svou hodnotu a odmítnete hrát hru, kterou nelze vyhrát.

Závěrem: Máte Naději

Jste-li v takto toxickém vztahu, vězte:

• Není to vaše chyba. Neurobiologie vás na toto uvěznila.

• Nejste sama/sám. Tisíce lidí to zvládly.

• Je to možné uzdravit. Mozek je plastický a schopen zotavení.

• Zasloužíte si lepší. Bezpečnou, stabilní lásku. Vztah, kde nemusíte zápasit o každý kousek pozornosti.

Prvním krokem je uvědomění si toho, co se Vám skutečně děje – a ten již máte.

Dalším krokem je Akce – a na tu se můžete připravit s pomocí terapeuta, blízké osoby či linky pro oběti domácího násilí.

Cesta není lehká, ale je to cesta, kterou už mnozí prošli. A na konci Vás čeká svoboda.

Pár odborných informací

• Přerušované (intermitentní) posilování – Starší i novější výzkumy (včetně výzkumů Dutton a Painter, 1993) potvrzují, že právě nepravidelnost odměňování (a trestání) vytváří nejsilnější psychologické vazby a zvyšuje pravděpodobnost, že oběť zůstane v toxickém vztahu.

• Trauma bonding (Traumatická vazba) – vzniká intenzivní emocionální pouto, které se vytváří v cyklickém vzorci zneužívání. Oběti si vytvářejí vnitřní model, kde je zneužívající partner současně zdrojem bolesti i komfortu. Tento fenomén je podporován neurovědou – aktivují se stejné oblasti mozku jako u fyzické drogy (oxytocin, dopamin, kortizol).

• Narušené hranice – Manipulace je možná jen v okamžiku, kdy si oběť nestanoví nebo neudržuje hranice. Nekompromisně vymáhané hranice jsou klíčem k úniku z takových vztahů.

• Cyklus naděje a zklamání – Tento cyklus (tension building → incident → reconciliation → calm → repeat) je dokumentován v psychologické literatuře a popsán například Lenore Walker v její teorii cyklu zneužívání.

• Narcismus a gaslighting – Osoby s narcistní poruchou osobnosti vědomě používají nepravidelné odměňování jako taktiku moci a kontroly. Gaslighting (podlamování reality) je součástí manipulace.

Zdroje a Odborné Reference

Dutton, D. G., & Painter, S. L. (1993). Emotional attachments in abusive relationships: A test of traumatic bonding theory. Violence and Victims, 8(2), 105-120. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8193053/

Walker, L. E. (1979, updated 2009). The Battered Woman. Harper & Row. (Popis cyklu zneužívání: tension building, incident, reconciliation, calm phase)

Fisher, H. (2016). Anatomy of Love: A Natural History of Mating, Marriage, and Why We Stray. W.W. Norton & Company. (Neurovědní pohled na lásku a příbuznost s addiktivními mechanismy)

Kefalinoslaw.com - Trauma Bonding: Why Some Victims Stay In Abusive Relationships. Dostupné z: https://www.kefalinoslaw.com/trauma-bonding-why-some-victims-stay-in-abusive-relationships/ (Přehled biochemických faktorů: oxytocin, dopamin, kortizol, endogenní opiáty)

RiveroaksPsychology.com - The Cycle of Abuse: How Fear, Control, and Hope Keep People Stuck (2025). Dostupné z: https://riveroakspsychology.com/the-cycle-of-abuse-how-fear-control-and-hope-keep-people-stuck/ (Detailní analýza mechanismů: strach, kontrola, falešná naději, izolace)

Shoreline Recovery Center - How Domestic Abuse Affects The Brain (2022). Dostupné z: https://www.shorelinerecoverycenter.com/how-domestic-abuse-affects-the-brain/ (Neurobiologické aspekty trauma bondingu)

Palmer, M. (2024). A Latent Profile Analysis Expanding Traumatic Bonding Theory. Kansas State University Dissertation. (Moderní empirický výzkum facet trauma bondingu)

Wikipedia - Traumatic bonding. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Traumatic_bonding (Přehled dvou hlavních faktorů: power imbalance a intermittent reinforcement)

BusinessInsider.com - 'Trauma Bonding' Explains Why People Stay in Abusive Relationships (2021). Dostupné z: https://www.businessinsider.com/trauma-bonding-explains-why-people-often-stay-in-abusive-relationships-2017-8 (Vysvetlení fenoménu pro běžné čtenáře)

PsychCentral - Narcissists Use Trauma Bonding and Intermittent Reinforcement (2019). Dostupné z: https://psychcentral.com/blog/recovering-narcissist/2019/03/narcissists-use-trauma-bonding-and-intermittent-reinforcement-to-get-what-they-want/ (Vědomá manipulace u osob s narcisní poruchou)

Tento článek je určen jako edukační materiál a jako podpora pro ty, kteří jsou nebo byli v manipulativních či zneužívajících vztazích. Není náhradou za profesionální psychologickou nebo psychiatrickou péči. Pokud se ocitáte v bezprostředním nebezpečí, kontaktujte příslušné bezpečnostní složky či linku pro oběti domácího násilí.